Sama v zrcadle

16. prosince 2014 v 19:00 | T. J. Woltur

Sám, sám v samotě.
Vidím právě tě.

Temné oči.
Dlouhý vlas.

V zrcadle vidím
zas a zas.

Nevím, zda je to
pravda či lež.

Stojíš tam jak
solná věž.

V ruce dýka,
temný nůž.

Křičím......... Ale pozdě.
Už kane mi ze rtů
tvoje růž.
...

Kapka krve
dopadla.

Proč sama k sobě mluvila!?!

Nikdo neposlouchal její prosby.
Nikdo neměl sebe dosti.

Oči zalitý má slzami.
Ona sama zemřela.

Kdo teď bude hledět na ní.
Kdo mysliti bude za ní.

Ona ani odraz už tu není.
Jak samomluva v hrobě sedí.

...

A kde je ta dýka!
Temný nůž?

Zmizel, když viděl,
jak kane jí ze rtů růž.

On nabyl stvořen
k zabíjení

Takoví totiž
nikdo není.

Jen hloupí se dobrovolně.
Ve smrt mění.
 

naděje

12. prosince 2014 v 20:23 | T. J. Woltur
Dívka seděla na koleji
a vzdychala.

Vzpomínala a
tiše vzlykala.

Její sen se rozpad
na sto střípků.

Proč vlak nejede!

Má i on snad výtku?

A tak tiše sedí
a vzdychá.

Nad, světem který
skýtá.

Nad tou růží co
odkvítá.

Nad skřivánkem,
co už nezpívá.

Koleje drnčí. Myšlenka zní.

Chceš být v její kůži?

Nadechni se,
a nechod´s ní.
Naději vlak nesrazí.




hledá se Fredy Krůger

26. listopadu 2014 v 20:02 | T. J. Woltur
Hledá se cvok, co skvěle píše!
(podle mého odhadu je to rodu mužského, z dobrým smyslem pro humor, věk mezi 17 až 27)

Fredy Krůger do snů leze,
místo prstů má jen nože.

Neukáže ani kus své kůže.
"Nasrat mě tím může"

Kdo je? Co je a proč verše píše?

Dej sem svůj blog,
ty jedna líná kůže.

No nuže psát umíš,
to každý uznat může.

Ale web mi nedáš,
zmetku z hororových snůšek.

Nevím sice, kdo jsi?
Ale piš si!

Ty
Noční můro z Elm Street.
Dej sem svůj blog
ať komenty ti,
každý psát může.

Klidně bych psal až do noci,
Ale omluv mě,
večeři mám na stole,
ty Fredy Krůgere.
 


Báseň

24. listopadu 2014 v 15:25 | T. J. Woltur
Padesát odstínu,
stínu mé temnoty.

Zračí se za víčky,
za víčky samoty.

Zračí se pomalu,
pomalu a schůdně.

Dávej pozor,
ať neochudne.

Všech padesát odstínu,
té zrádné temnoty.

Je schovaných ve stínu,
tvé tajné komnaty.

Moje krezby

20. listopadu 2014 v 21:35 | T. J. Woltur

Naděje

20. listopadu 2014 v 20:27 | T. J. Woltur
Vše odchází
jen ty si tu dál.

Díky tobě už
nikdy nebudu sám.

K čemu je láska když
v nenávist se mění.

Vše co znám se
kolem tebetočí.

Vždy zůstáváš jen ty a
já jsem za to vděčný.

Vše se strácí v temnotě ,
zustaň má milalovaná naděje.

ješt jednou

20. listopadu 2014 v 13:04 | T. J. Woltur
Ještě jednou vidět tvůj úsměv
Ještě jednou slyšet tvůj smích
Ještě jedno dívat se do tvých očí
a zamilovaně snít.
Ještě jedno dovol mi se zeptat
Budeš se mnou žít?
A ještě jednou prosím řekni
máš vůbec chuť tu být.
A jestli řekneš-ne-
tak ještě jednou-naposled-
dovol mi o tobě snít.

Úvaha

19. listopadu 2014 v 21:02 | T. J. Woltur
Vždy když se řekne jizva na srdci či duši .Tak si člověk představý zlomené srdce a zhrzenou lásku.
Já si hodně dlouho představoval zradu.Zradu blízkého přítele kterému věřím.
Mím přáním bylo abych tyto jizvy od zrad svích přátel neměl.
Ale teť jsem za ně rád.Sice ty který se vydávali za Kamarády už nepovažuji za čestné lidi s kterýma bych se chtěl bavit . Ale právě díky těmto jizvám, teť mám opravdového kamaráda který už mně nezradí. Netvrdím že jizvy jsou ze zhrzené lásky a ani netvrdím že se bez nich dá být .
Ano rány bolí a jizvy nám tu bolest připomínají, ale bez jizev se nedá žít .
Zbýráme je totiž celí život .
Pro mně mají jizvy stejnou hodnotu jako vzpomínky.
A já neznám žádného člověka který by chtěl žit bez všech svích vzpomínek.

Slza

19. listopadu 2014 v 15:03 | T. J. Woltur |  Poezie
Slza z oka kane,
-já to vidím-
Vidím, jak pomalu kane,
-tam dolu k srdci-
Proč myslí, že nemá ji nikdo rád
a proč kvůli tomu brečí.
Vždyť jsem tu přeci já,

její anděl smrti.

Slova

19. listopadu 2014 v 15:00 | T. J. Woltur |  Poezie
Celý život, kam se jen hnem, nás doprovází
jsou nám stále za zadkem.
Nikdy nepřestanou ani neodejdou.
Stále jsou tu a vždycky budou.
Ať kvůli nim slzy z očí kanou,
či hvězdy z nebes spadnou.
Pořád jsou tu a vždycky budou,
ty slova co ze rtů plynou.

http://nd06.jxs.cz/362/366/dd591e6bb8_99677442_o2.jpg

Kam dál